Jiří Prskavec

Jednou najdu svou cestu k olympijskému zlatu

Když stojím na startu velkého závodu, jako je mistrovství světa nebo olympiáda, cítím absolutní štěstí. Ten pocit mě žene kupředu. K těm velkým medailím, ke splněným snům.

„Tady bych chtěl taky jednou startovat. Takhle dobrý jednou budu,“ říkal jsem si jako malý, když jsem objížděl největší světové závody se svými rodiči, kdy táta ještě závodil a máma pracovala jako fyzioterapeutka českého manšaftu. Oba závodili na divoké vodě, oba mě trénovali, i když máma jen chvíli. Oba byli a jsou mými největšími vzory – na trati i mimo ni.

Tehdy jsem se chtěl stát nejlepším kajakářem, co kdy jezdil na divoké vodě. Nebyl to malý cíl – ale ta dětská myšlenka se mě stále drží.

Už podruhé jsem mistrem světa, počtvrté mistr Evropy, potřetí mistr republiky, dvojnásobný vítěz světového poháru, už podruhé nastupuji do olympijské sezóny jako světová jednička. A podruhé budu startovat na olympiádě. Jen tentokrát tu branku nešťouchnu. Tentokrát předvedu to nejlepší!

zlatých medailí

velký sen

zlomených pádel

2020

Mistr Evropy doma v Troji

Počtvrté mistrem Evropy, zároveň však první velký titul doma v Troji. Na trati, kde jsem vyrostl, kde jsem se naučil pádlovat v mém druhém domově jsem poprvé ve své kariéře dokázal vybojovat titul. Je nádherné vítězství sdílet se spoustou kamarádů, fanoušků a hlavně rodiny. Zakončil jsem tím zvláštní sezónu, která měla být úplně jiná a s jiným vrcholem. Do té další budu vstupovat jako reprezentant pro OH v Tokiu aktuální mistr světa, Evropy, republiky, světová 1. a aktuální vítěz SP. Chybí tu jen jediný titul a pro jeho získání udělám maximum.